Vývoj pojistného trhu ve 3. Q 2020

Shrnutí

Celkový předpis smluvního pojistného dle metodiky ČAP podle předběžných údajů za první tři čtvrtletí 2020 dosahuje hodnoty 106,1 mld. Kč a meziročně se navýšil o 3,6 %. „Předepsané pojistné upravené dle metodiky ČAP sice meziročně narostlo o 3,7 mld. Kč, opět se ale jedná o nižší hodnotu než za srovnatelné období o rok dříve. Tempo růstu tak ke konci 3. čtvrtletí 2020 meziročně zpomalilo o 2 p. b. a ve srovnání s předběžnými hodnotami první poloviny tohoto roku o 0,2 p. b.,“ komentuje celkové výsledky Jaroslav Urban, analytik České asociace pojišťoven.

 

Vývoj v segmentu životního pojištění

Předepsané pojistné životního pojištění upravené dle metodiky ČAP dosáhlo ke konci 3. čtvrtletí roku 2020 hodnoty 34,5 mld. Kč a meziročně narostlo o 2 %, resp. o 688 mil. Kč. Ve srovnání s 1. pololetím se tak dále snížila dynamika celkového růstu. Výsledky v dominantním segmentu běžně placených smluv ale i nadále zůstávají pozitivní, zatímco klesá jen jednorázově placené pojistné

Produkty životního pojištění s běžně placeným pojistným, které dosahují více než 90% podílu v počtu aktivních smluv, oproti stejnému období roku 2019 narostly o 2,7 % a předepsané pojistné se zvýšilo o 875 mil. Kč na aktuálních 33,7 mld. Kč. Proti tomu produkty s jednorázově placeným pojistným zaznamenaly meziroční pokles o téměř 20 %.

Jaroslav Urban dále uvádí: „Produkty s běžně placeným pojistným i nadále posilují o necelá 3 %, což odpovídá vývoji z 1. pololetí 2020 i ve srovnatelném období minulého roku a podtrhuje tak dlouhodobou stabilitu vývoje tohoto segmentu.“

V životním pojištění stále ještě přetrvává pokles počtu uzavřených pojistných smluv. Aktivních smluv ke konci 3. čtvrtletí 2020 zůstává 5 059 tis., tedy meziročně o 1,4 % méně. V dlouhodobém měřítku ale dochází k pozvolnému zpomalení tohoto poklesu.

I aktuální počet a objem nově uzavíraných smluv životního pojištění (tzv. obchodní produkce) v meziročním srovnání klesá. Konkrétně bylo uzavřeno o 2,6 % méně smluv s běžně placeným pojistným a o téměř 57 % smluv placených jednorázově. Obchodní produkce za 1. tři čtvrtletí roku 2020 poté zahrnuje 322 tis. smluv celkem a z toho 313 tis. smluv připadá na běžně placené životní pojištění s objemem předepsaného pojistného přes 3,7 mld. Kč.

Vývoj v segmentu neživotního pojištění

V neživotním pojištění růst předepsaného pojistného za první tři čtvrtletí 2020 dále zpomalil na 4,4 %, což je o 2,4 p. b. méně než o rok dříve. Jaroslav Urban k tomu dodává: „Celkový předpis pojistného v neživotním pojištění sice meziročně stoupl o 3 mld. Kč a dosáhl výše 71,6 mld. Kč, ale dynamika růstu nadále oslabuje.“

Tempo růstu ve srovnání s pololetím dále přibrzdilo u většiny sledovaných odvětví neživotního pojištění. Zvláště v souhrnné skupině produktů zahrnující všechna ostatní odvětví mimo pojištění vozidel, majetku a odpovědnosti občanů i firem dochází již třetí čtvrtletí k výraznému meziročnímu poklesu. V tomto segmentu pokrývajícím léčebné výlohy a další rizika cestovního pojištění, pojištění cizinců apod. se významně propadlo předepsané pojistné, a to o více než 13 %. Ve srovnatelném období předchozího roku tato skupina naopak ještě posilovala o 5 %.

Jaroslav Urban k tomu doplňuje: „Hodnota pojistného u těchto produktů nyní dosahuje jen 7,9 mld. Kč, přestože o rok dříve se jednalo o 8,7 mld. Kč. Právě ve vývoji těchto odvětví tak lze již nyní pozorovat konkrétní dopady pandemie Covid19 na český pojistný trh.“

Pro hlavní odvětví neživotních pojištění platí za první tři čtvrtletí 2020 následující srovnání:

  • V dominantním povinném ručení (v pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel) dosáhlo předepsané pojistné hodnoty 20,3 mld. Kč. Meziročně stouplo o 7,4 % (tj. o 0,5 p. b. více než minulé čtvrtletí ale o 0,6 p. b. méně než o rok dříve), resp. o 1,4 mld. Kč. Toto navyšování je i nadále částečně podpořeno rostoucím počtem pojištěných vozidel (aktuálně o 2,6 %).
  • V havarijním pojištění vozidel dosáhlo předepsané pojistné hodnoty 17,7 mld. Kč a meziročně se navýšilo o 7 %, což je opět o něco lepší výsledek než v 1. pololetí, kdy rostlo o 6,7 % a naopak slabší v porovnání s loňskými hodnotami přesahujícími 10 % hranici. Počet havarijně pojištěných vozidel zároveň meziročně rostl o 4,4 %.
  • V podnikatelských pojištěních se dynamika růstu ke konci 3. čtvrtletí stabilizovala na aktuálních 4,9 % (tedy jen o 0,1 p. b. více než v pololetí) s předepsaným pojistným 16,1 mld. Kč.
  • Retailové majetkové a odpovědnostní pojištění meziročně opět posílilo o 5,4 % a za 1. tři čtvrtletí roku 2020 dosáhlo předpisu pojistného přes 9,6 mld. Kč.

Majetkové škody v prvních třech čtvrtletích roku 2020

Členské pojišťovny ČAP v  prvních třech čtvrtletích roku 2020 řešily téměř 210 tis. pojistných událostí z pojištění majetku (bez zahrnutí pojištění vozidel) s odpovídající škodou dosahující výše 8,1 mld. Kč, tedy o něco méně než o rok dříve.

Nejvíce rostly škody z povodní. Jejich počet se meziročně navýšil o 59 % na téměř 11,5 tis. Odpovídající výše již vyřízených i jen nahlášených pojistných událostí přesahuje 720 mil. Kč. Je tedy více než dvojnásobná oproti stejnému období loňského roku. Krupobití, které naopak meziročně pokleslo nejvíce, způsobilo 5,6 tis. pojistných událostí a škodu za 546 mil. Kč. Dominantní zůstávají co do počtu pojistných událostí vichřice. Takových škod bylo od začátku roku nahlášeno přes 46 tis. s celkovou ztrátou blížící se 1,3 mld. Kč. Nejničivější jsou ale i nadále požáry a výbuchy. Takových událostí nenastává nejvíce, aktuálně necelých 4 tis., ale celkové pojistné plnění se blíží hranici 1,6 mld. Kč (v průměru tedy téměř 400 tis. Kč na jednu událost).

Značně ničivé jsou i vodovodní škody. Těch už ke konci 3. čtvrtletí členské pojišťovny zaznamenaly téměř 33 tis. a očekávaná celková výše vyplaceného plnění poškozeným klientům dosahuje 914 mil. Kč. Velmi nákladné bývá i poškození nebo zničení stroje. Přes 6 tis. takových událostí si vyžádalo náhrady ve výši 656 mil. Kč. Průměrná škoda tedy v těchto případech překračuje hranici 100 tis. Kč.

Vývoj povinného ručení 2020: Průměrná škoda v povinném ručení roste o 5 %

Praha, 4. listopadu 2020 – Růst pojistného v roce 2020 pokračuje nižším tempem než tomu bylo v roce 2019. Česká kancelář pojistitelů odhaduje, že letošní průměrné pojistné u povinného ručení dosáhne při růstu 2,9 % částky 3 066 Kč, což je pouze o 97 Kč více oproti loňskému roku. Jedná se tedy o podstatné zpomalení dynamiky růstu pojistného u pojištění odpovědnosti z provozu vozidel (v loňském roce cena pojistného rostla o 4,5 %). Ovšem oproti tomu trend minulých let v růstu průměrné škody stále pokračuje, když se v roce 2020 navyšuje o 5,2 %. Průměrná škoda na majetku dosahuje nyní 44 000 Kč a průměrná újma na zdraví dosahuje nyní téměř 380 000 Kč.

Ovlivnila pandemie onemocnění covid-19 statistiky nehodovosti?

Vlivem pandemie došlo na jaře 2020 ke krátkodobému poklesu škodních událostí, který se projevil jak u škod vzniklých v České republice, tak u zahraničních škod. U škod vzniklých v ČR byl zaznamenaný největší pokles ve srovnání se stejným měsícem předchozích let 2018 a 2019 (cca 33 %) během dubna a čtvrtinové poklesy nastaly také v březnu a květnu. V dalším období se již počty řešených škod výrazně nelišily od škod vzniklých ve stejném období předchozího roku. Navíc během nouzového stavu zdaleka nejméně klesly počty nehod vzniklých z důvodu nepřiměřené rychlosti nebo nesprávného předjíždění s potenciálně nejvíce tragickými následky.

V současném období aktuální 2. vlny pandemie nanastal zásadní propad intenzity využívání individuální dopravy. Lze naopak očekávat spíše tlak na její vyšší využití namísto veřejné dopravy, tím pádem ale vzniká i vyšší pravděpodobnost vzniku škod.

Ceny povinného ručení

  • Průměrná cena povinného ručení naroste letos meziročně o 2,9 %
  • Průměrná cena povinného ručení na českém trhu je nyní 3 066 Kč
  • Škodní inflace u škod na majetku dosahuje 6 % a u škod na zdraví 4,6 %

Navýšení objemu pojistného u povinného ručení v roce 2020 pokračuje již nižším tempem než v roce 2019, a to jak z důvodu nižšího růstu počtu pojištěných vozidel, tak i kvůli zpomalování růstu průměrného pojistného. Petr Jedlička, pojistný matematik České kanceláře pojistitelů, vývoj povinného ručení komentuje takto: „Za rok 2020 se na celém kmeni povinného ručení odhaduje navyšování pojistného o 2,9 % na průměrné pojistné 3 066 Kč. Ve srovnání s růstem o 4,5 % v roce 2019 se jedná o výrazné zpomalení dynamiky růstu,“ a dále uvádí: „I nadále pokračuje dlouhoodobé rozevírání nůžek mezi cenou pojistného a finanční náročností škod, kdy průměrná škoda na majetku narůstá o 6 % a růst nároků újmy na zdraví představuje 4,6 %. Růst pojistného proto zdaleka není tak intenzivní jako růst škod.“

Jak se tvoří cena povinného ručení a co určuje její vývoj do dalšího období?

Proaktivní přístup k vývoji ceny

K zabezpečení postačitelnosti pojistného, tedy aby pojišťovna dokázala dostát závazkům vůči svým klientům, musí při kalkulaci pojistného postupovat proaktivně. Pojišťovna se nemůže zachovat čistě reaktivně a například okamžitě snížit pojistné na základě přechodného poklesu počtu škod. A to obzvlášť v současné situaci, kdy lze očekávat, že po stabilizaci situace v delším horizontu dojde k nárůstu škod na předchozí úroveň a navíc se projeví efekt škodní inflace (tedy zvyšování finanční náročnosti jednotlivých škod, které sledujeme i nyní).

Výpočet pojistného

Pojistné se vždy počítá na objem budoucích škod, které nastanou během trvání pojištění se všemi riziky, které z toho vyplývají. Pokud by nyní došlo k poklesu pojistného, pak při následném předpokládaném růstu škod nejen o aktuálně chybějící škody, ale i o přirozenou a stále se zvyšující výši škod, by pojistné bylo naprosto nepostačitelné a spíše by pak trh čekala velmi silná reakce v podobě velkého zvýšení ceny povinného ručení.

Petr Jedlička uvádí: „Bez ohledu na letošní epidemiologickou situaci sledujeme pokračující vysokou inflaci u majetkových i zdravotních škod, která stále dosahuje velmi vysokých hodnot, kdy u škod na majetku se jedná o cca 6 %, přičemž tento nárůst souvisí s navyšující se cenou práce v autoservisech, rostoucí cenou náhradních dílů, ale také s technicky sofistikovanější, a tím nákladnější, opravou vozidel. Na těchto skutečnostech pandemie nic nezměnila a škodní inflace se nijak neeliminovala,“ a dále vysvětluje: Povinné ručení také nelze posuzovat optikou pouze plechových škod spojených zejména s náklady na opravu vozidel, ale podstatná část závazků ze škod na zdraví vzhledem k jejich dlouhé době výplaty při trvalých následcích vychází na desítky let - hovoříme o ztrátě na výdělku, nákladech následné péče, ošetřovatelství, asitenci zraněnému atd.  Tyto náklady také podléhají vývoji cen těchto služeb po velmi dlouho dobu. Je tedy nutné, aby pojistné z roku dopravní nehody potačilo i na tyto velmi dlouhodobé a v konečné výši dopředu nejisté závazky.“

Počet a objem řešených škod

  • 243 000 řešených případů škod z POV
  • 15,9  mld. Kč objemu škod z POV

Vývoj povinného ručení se za posledních několik let nesl ve znamení růstu počtu škod řešených právě z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V letošním roce se podle průběžného stavu předpokládá, že jejich počet bude nižší vzhledem ke krátkodobému snížení provozu vlivem vyhlášeného nouzového stavu. Předpokládá se, že objem řešených případů dosáhne i tak téměř 16 mld. Kč.

Petr Jedlička k tomu říká: „Počet řešených škod z povinného ručení má od roku 2014 vzestupnou tendenci, ale letos za období mezi březnem a květnem došlo k poklesu především méně závažných škod kvůli epidemiologickým opatřením. Pojišťovny vedle majetkových škod řeší i újmy na zdraví, u kterých 86  % jejich počtu připadá na případy s lehkými zraněními, 11 % na těžká zranění a 3 % bohužel končí úmrtím obětí nehod,“ a dále dodává: „Finanční objem škod na zdraví za celý rok 2020 se odhaduje ve výši 4,26 mld. Kč.“

U osobních automobilů způsobí ročně škodu průměrně 34 klientů na 1000 pojištěných vozidel, škodní frekvence je tedy 3,4 %. U rizikových klientů je ale stále výrazně vyšší, téměř každý pátý motorista ve věku 18 let způsobí během roku nehodu a škodní frekvence tak u nich dosahuje 19 %, což je proti průměrnému klientouvi dosahuje více než pětkrát vyšších hodnot.

Nepojištěná vozidla

  • Počet pojištěných vozidel: 8,5 mil.
  • Počet nepojištěných vozidel: 161 000

Aktuální počet všech pojištěných vozidel všech druhů, skupin a kategorií dosahuje cca 8,5 mil. kusů, nicméně v posledním období výrazně poklesl počet pojištěných vozidel tahačů (pokles zatím o 4 %) a autobusů pro dálkovou přepravu (pokles zatím o 14 %). Tento pokles je důsledkem přerušení podnikání v období nouzového stavu a vládních opatření, kdy společnosti, které nemohou vykonávat činnost přepravy osob nebo zboží odhlásily aktuálně nepoužívaná vozidla z registru po dobu, co omezení činnosti trvá. Proti tomu stále narůstá počet pojištěných vozidel u osobních automobilů zejména těch v nejmenší kategorii, kam spadají také elektromobily.

Vedle toho je ovšem 161 000 vozidel bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vodidla. Nejvíce nepojištěných škod těmito vozy způsobí majitelé z Karlovarského a Ústeckého kraje, naopak relativně málo nepojištěných škod vzniká na jihu Čech, v Pardubickém kraji a ve všech moravských krajích. Nepojištěné újmy na zdraví a škody na majetku vyřizuje Česká kancelář pojistitelů z garančního fondu. Pomáhá také vyřídit škody způsobené na území ČR cizozemským vozidlem a škody českých řidičů v zahraničí.

Infografika

Roztočenou spirálu agresivity na silnicích chce zastavit kampaň České asociace pojišťoven

Praha 17. září 2020 – Agresivita za volantem může mít tragické následky, varuje Česká asociace pojišťoven v nové preventivní kampani, na níž spolupracuje Besip i Policie ČR. Češi často jezdí rychle, nedodržují bezpečnou vzdálenost a občas ani nedávají přednost tam, kde by měli. Málokdo si ale uvědomuje, že nebezpečné jsou i reakce ostatních řidičů na tyto situace. Sedm z deseti řidičů se alespoň někdy nechá vyprovokovat k agresivní jízdě.

Agresivitu nejčastěji spouští pomalá jízda

„Každý z nás to zná, každému z nás se to stává. Kdo kdy nebyl na pokraji toho, aby při řízení ztratil nervy, nebo naopak v situaci, že na něj někdo nevhodně troubil či gestikuloval? Naše společnost je pod tlakem a tato kampaň reaguje na to, co zažíváme v silničním provozu každý den – málo slušnosti, hodně agrese,“ vysvětluje výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.

Vysokou míru agresivity na českých silnicích dokazují i výsledky průzkumu, který vznikl před realizací kampaně. Spouštěčem agresivity je mnohdy chování jiných účastníků silničního provozu, a to nejen nebezpečné praktiky, jako je myškování nebo vybržďování. Více než třetina tázaných přiznává, že je „do varu“ přivede pouhá pomalá jízda jiných řidičů. „Negativní emoce se snadno šíří a agresivita tak spouští řetězovou reakci, která zvyšuje riziko vážných nehod,“ varuje Jan Matoušek.

Z průzkumu, který pro ČAP provedla agentura STEM/MARK, mimo jiné vyplývá, že:

  • 88 % lidí je přesvědčeno o vzrůstající agresivitě řidičů,
  • za agresivního řidiče se přitom považuje jen 5 % z nich,
  • 78 % řidičů při jízdě někdy překračuje povolenou rychlost, 63 % nedodržuje bezpečnou vzdálenost,
  • téměř každý desátý řidič už někdy záměrně vybržďoval vozidlo za sebou,
  • na myšku reagují dvě třetiny řidičů agresivně, na „lepení se na zadek auta“ každý třetí řidič.

„Překvapilo nás, kolik dotazovaných dokáže rozpoznat projevy agresivní jízdy u ostatních, avšak u sebe samých potřebný náhled postrádají. Projevy vlastní agrese si uvědomí teprve tehdy, když jsou dotazováni na reakce při konkrétních dopravních situacích,“ komentuje výsledky šetření Jan Matoušek. „Pojmenovat nebezpečné situace a uvědomit si, že se rizikového chování sami dopouštíme, je přitom nezbytným krokem k pozitivní změně. A právě to je cílem této kampaně,“ uzavírá Jan Matoušek.

Řízení je jako komunikace bez dostatku informací

„Automobil bohužel dává řidičům podobný pocit anonymity jako virtuální prostředí. Někteří řidiči mají falešnou představu, že musí vychovávat nebo trestat ostatní řidiče za jejich chování. Přitom jedna negativní akce většinou vyvolá další reakci. Agresivní konflikty dostávají do nebezpečí jak ty nejbližší, se kterými cestuji, tak i ostatní účastníky silničního provozu. Nejlepší obranou je defenzivní jízda,“ upozorňuje Tomáš Neřold, vedoucí oddělení Besip Ministerstva dopravy. „Pokud jde o nejzávažnější projevy agrese na silnicích, jako je lepení se na vozidlo před sebou, vybržďování, vysoká rychlost v místech, kde se pohybují chodci a cyklisté, či nebezpečné předjíždění, je třeba jasně trestat a přitvrdit postihy za takový způsob jízdy,“ dodává Tomáš Neřold.

Stupňující se agresivitu řidičů potvrzuje také plk. Jiří Zlý, ředitel Dopravní policie ČR: „Agrese na silnicích je velmi obecný pojem. Jako dopravní policisté se však v terénu téměř neustále setkáváme s jejími konkrétními projevy, kterými jsou rychlá jízda, riskantní předjíždění či vědomé nerespektování pravidel silničního provozu. Na počátku sledu událostí s tragickým koncem však nemusí být jen velký vztek, ale i zdánlivě nevinné rozzlobené gestikulování nebo netrpělivé troubení.“ Ač je ve statistikách nehodovosti evidováno za uplynulých deset let „pouze“ 5 535 nehod zapříčiněných agresivní a bezohlednou jízdou, agresivní chování se nepřímo podepisuje na mnoha dalších. Například v letošním roce jen do konce srpna vyhaslo na silnicích 161 životů následkem nehody způsobené nepřizpůsobením rychlosti stavu vozovky, přejetím do protisměru a nedáním přednosti automobilům proti dopravnímu značení či chodcům na přechodech.

Na webu agresivitazabiji.cz zjistíte, jaký jste řidič

Česká asociace pojišťoven ve spolupráci s dopravní psycholožkou Vlastou Rehnovou připravila na webu www.agresivitazabiji.cz možnost otestovat si své vlastní chování za volantem.

Kampaň Agresivita zabíjí staví na emotivních televizních a rádiových spotech, popisujících konkrétní nebezpečné situace s fatálními následky, a to nejen pro samotné účastníky dopravních nehod, ale i pro jejich blízké. Rozběhne se také bannerová reklama, kterou doplní i tištěná inzerce. Veškeré aktivity v rámci kampaně jsou financovány z Fondu zábrany škod. 

TV spoty: https://www.youtube.com/channel/UCatwcRtnB_-pRheES6Zi5Hw

Výsledky průzkumu pojistného trhu 2020: 70 % bezproblémových likvidací, 69 % klientů by svou pojišťovnu neměnilo, 58 % dotázaných by mělo zájem o pojištění dlouhodobé péče

Praha, 13. srpna 2020  Česká asociace pojišťoven ve spolupráci s výzkumnou agenturou SC&C oslovila zástupce české populace ve věku 18–79 let a zjistila zajímavé závěry ve vnímání pojišťovnictví jako oboru, jako služby či jako zaměstnavatele. Průzkum probíhal koncem letošního jara a zúčastnili se ho lidé nejen různých věkových skupin, ale také rozličného vzdělání, pohlaví, kraje či ekonomické aktivity s alespoň jedním produktem pojišťovny. Výsledky jsou rozděleny do několika kategorií:

Celý článek ZDE

Vývoj pojistného trhu ve 2. Q 2020: Kvartál poznamenaný živly i pandemií: Povodně poničily dvakrát více majetku než vloni. Řádily ale i vichřice a požáry.

Celkový předpis smluvního pojistného dle metodiky ČAP podle předběžných údajů za 1. pololetí 2020 dosahuje hodnoty 71,3 mld. Kč a meziročně se navýšil o 3,8 %. „Meziročně předepsané pojistné upravené dle metodiky ČAP narostlo o 2,6 mld. Kč. Jedná se o nižší hodnotu než za srovnatelné období o rok dříve, a to především zásluhou vývoje v neživotním pojištění. Tempo růstu tak ke konci 2. Q 2020 meziročně zpomalilo o 0,9 p. b., a ve srovnání s první čtvrtinou roku dokonce o 1,8 p. b.,“ komentuje celkové výsledky Jaroslav Urban, analytik České asociace pojišťoven.

Celý článek ZDE

Vývoj pojistného trhu 1. čtvrtletí 2020: Dopad pandemie COVID 19 na kvartální výsledky pojistného trhu

Celkové výsledky

Petr Jedlička, hlavní analytik České asociace pojišťoven, komentuje výsledky pojistného trhu za první tři měsíce roku 2020: „Z údajů členských pojišťoven o hodnotách předepsaného pojistného za období od 1. 1. 2020 do 31. 3. 2020 vyplývá pokles hodnoty předepsaného pojistného v souhrnném odvětví zahrnující v rámci neživotního odvětví všechna ostatní odvětví mimo pojištění vozidel, majetku a odpovědnosti občanů i firem,“ a dále dodává: „V tomto segmentu, do kterého patří léčebné výlohy a další rizika cestovního pojištění, pojištění cizinců aj., došlo již k 31. 3. 2020 k poměrně významnému propadu pojistného o 5,9 %, přestože minulé ročníky jsme sledovali průměrný růst o 6,7 %. Hodnota pojistného za tato odvětví dosahuje za 1. Q 2020 částky 2,696 mld. Kč, přestože o rok dříve se jednalo o 2,865 mld. Kč.“

Celý článek ZDE

Nestihli jste v nouzovém stavu navštívit včas STK? Pojišťovny vychází vstříc motoristům s propadlou technickou kontrolou

Praha, 24. dubna 2020 – Pojišťovny během vyhlášeného nouzového stavu a ještě dva měsíce po jeho skončení nebudou při likvidaci pojistných událostí z havarijního pojištění přihlížet k případnému propadlému datu technické kontroly (STK) vozidla. Na tomto postupu se shodlo prezidium České asociace pojišťoven a vydalo doporučení svým členským pojišťovnám (ty tvoří 98 % trhu).

Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven vysvětluje tento krok: „V současné situaci, kdy je vyhlášen nouzový stav a všeobecně omezený volný pohyb osob na nejnutnější cesty, nelze rozumně očekávat, že někteří motoristé, zejména senioři, lidé v karanténě či jiných nelehkých situacích, měli nebo stále mají možnost zajistit nové osvědčení STK, pokud jim staré vyprší právě v této době. Nechceme nikoho nutit v rámci zachování veřejného zdraví, aby někam jezdil a zbytečně se stresoval,“ a dodává: „Až do dvou měsíců od ukončení nouzového stavu proto pojišťovny nebudou při likvidaci pojistných událostí z havarijního pojištění přihlížet čistě k propadlému datu technické kontroly, pokud vypršela v období nouzového stavu a zároveň jsme doporučili pojišťovnám, aby při uplatňování regresů u povinného ručení citlivě vyhodnocovaly okolnosti vedoucí ke ztrátě osvědčení STK u viníků nehod a posuzovaly příčinnou souvislost nehody s technickým stavem vozidla.“

Pojišťovny potvrzují, že dokážou odhalovat pojistné podvody ve vyšších finančních objemech.

Průměrná výše odhaleného pojistného podvodu v roce 2019 dosáhla 230 000 Kč

Pojistné podvody 2019 v bodech:

·         8474 podezřelých pojistných událostí

·         Odhalené podvody v hodnotě 1,133 mld. Kč

·         Počet odhalených podvodů v pojištění vozidel se zvýšil o 31 %

·         Nejvíce prokázaných podvodů (55 %) je z oblasti pojištění majetku a odpovědnosti

·         Podvody v oblasti pojištění vozidel a osob klesají díky posilující prevenci

Pojišťovny sdružené v České asociaci pojišťoven (ČAP) prověřily v roce 2019 celkem 8474 podezřelých pojistných událostí, ve kterých odhalily pojistné podvody v celkové hodnotě 1,133 mld. Kč. Důvod, proč počet i objem šetřených případů pojistných podvodů u pojištění vozidel i u pojištění osob klesají, souvisí s rozšiřujícími se možnostmi odhalovat rizikové jednání pro pojistný podvod nikoliv pouze reaktivně, až ve fázi pojistné události, ale již při vstupu do pojištění. Díky tomuto posilujícímu preventivnímu působení klesá počet pojistných podvodů, neboť podvodná pojistná událost v případě fungující prevence při vstupu do pojištění ani nevznikne.

Celý článek ZDE

Vývoj pojistného trhu v roce 2019

Trh meziročně roste zejména díky neživotnímu pojištění. V roce 2019 pojišťovny řešily druhý největší počet pojistných událostí z vichřice a krupobití za poslední dekádu

Shrnutí

  • Předpis smluvního pojistného 136,72 miliard korun
  • Celkový růst trhu o 5,7 %
  • Životní pojištění rostlo o 2,6 %
  • Neživotní pojištění rostlo o 7,3 %
  • 66 tisíc řešených událostí po vichřici a krupobití
  • Průměrná škoda z POV na majetku 45 tis. Kč, újma na zdraví 400 tis. Kč
  • Průměrná škoda z HAV na majetku 28 tis. Kč

Celkové výsledky

Celkový předpis smluvního pojistného dle metodiky ČAP vychází podle předběžných údajů za rok 2019 ve výši 136,72 mld. Kč. To ve srovnání s rokem 2018 a s předpisem pojistného 129,37 mld. Kč představuje navýšení o 5,7 %, zatímco o rok dříve trh rostl pouze o 4,8 %. „Dle metodiky ČAP tak trh meziročně narostl, především díky neživotnímu pojištění, na předpisu pojistného o výrazných 7,35 mld. Kč,“ komentuje celkové výsledky Jaroslav Urban, pojistný analytik České asociace pojišťoven.

Celý článek ZDE

Upozornění pro klienty pojišťoven v souvislosti s vládním přijetím Daňového balíčku:

V souvislosti s přijetím Daňového balíčku, který v sobě zahrnuje také změnu způsobu zdanění technických rezerv pojišťoven, odvedou pojišťovny v letech 2021 a 2022 celkově částku zhruba 10 miliard korun.

Tato změna zdanění může mít vliv na klienty životního pojištění. Namísto toho, aby se prostředky klienta u investičního životního pojištění průběžně zhodnocovaly a klientům se připisoval podíl na výnosech, bude pojišťovna nucena z prostředků životního pojištění předčasně uhradit daň. Toto snížení výnosnosti u stávajících dlouhodobých smluv životního pojištění  se nemůže nepromítnout do nižšího výnosu pro klienty.

Zdanění neovlivní výplatu pojistného plnění. Pojišťovny budou i nadále poskytovat zákaznický servis na vysoké úrovni, kterou již dříve nastavily.

Zdanění rezerv v oblasti neživotního pojištění nemá žádný přímý vliv na klienty. Nelze však vyloučit nepřímý negativní vliv na cenu pojištění a rozsah doprovodných služeb. Dopad zdanění na jednotlivé pojišťovny je různě velký, v některých případech však nová jednorázová daň může dosáhnout i třínásobku ročního zisku pojišťovny. O tom, jakým způsobem konkrétní pojišťovna zareaguje je otázka její vlastní cenové a zákaznické politiky.